OBAVY O ZDRAVÍ A BEZPEČNOST POTRAVIN PŘIVÁDÍ EVROPU KE SKLENĚNÝM OBALŮM

Při nezávislém průzkumu provedeném mezi 8 000 spotřebiteli se zjistilo, že Evropanům dělá větší starosti zdraví a bezpečnost potravin než problémy životního prostředí, mezinárodní terorismus či veřejná bezpečnost; mezi hlavní problémy se řadí i role obalů v bezpečnosti potravin.

Tato zjištění odhalují, že mezi Evropskými spotřebiteli roste znepokojení ohledně potenciálních zdravotních rizik následkem pronikání chemických látek z obalů do potravin. Dvě třetiny (66 %) spotřebitelů připouštějí, že kontaminace potravin i riziko pronikání chemikálií z obalů do jejich obsahu jim opravdu dělá starosti.

Osm z deseti spotřebitelů se domnívá, že působení těchto chemických látek by mohlo vést k ohrožení lidského zdraví. Dále se zjistilo, že ze všech zkoumaných materiálů - kovu, papíru, bag-in-box obalů, plastu a skla - vzbuzují u evropských spotřebitelů (60 %) největší obavy plastové obaly. Domnívají se, že právě ony mohou mít na potraviny a nápoje či jejich složky nejhorší vliv.

Zdravotní ohledy hrají v rozhodování spotřebitelů zásadní roli, a to se odráží ve zvýšené poptávce po potravinách a nápojích ve skleněných obalech. Celých 61 % z těch, kdo volí sklo, věří, že pro jejich zdraví je skleněný obal nejbezpečnější. Pro srovnání, při průzkumu v roce 2010 bylo takových spotřebitelů 48 %.

Když Adeline Farrelly, generální tajemnice FEVE, Evropské federace výrobců obalového skla, mluvila jménem komunity Friends of Glass, vyjádřila se takto: "Je zřejmé, že spotřebitelům dělá starosti kontaminace potravin způsobená obaly. Dnes se spotřebitelé zajímají o to, jak jsou produkty skladovány a baleny - ne jen o to, co je napsáno na etiketě. Studie ukazují, že obalové materiály uvolňují do potravin chemické látky, což opravdu je důvod k obavám. Obzvlášť opatrní jsou rodiče malých dětí: 77 % evropských rodičů uchovává potraviny pro děti ve skle a 61 % nekupuje dětskou výživu v plastových či jiných láhvích."

Když profesor Dieter Schrenk, odborník na farmakologii a toxikologii na univerzitě v německém Kaiserslauternu, hovořil o současném rozsahu vědeckého výzkumu uvolňování chemických látek z obalových materiálů, vyjádřil se takto: "Otázka pronikání chemických sloučenin z obalových materiálů potravin do samotných potravin je velmi závažná. Již v minulosti bylo ukázáno, že plastové polymery, kovy a papír/kartón jsou nezanedbatelným zdrojem chemických látek, které jsou v potravinách nežádoucí. Dochází k tomu migrací většinou úmyslně přidávaných látek nebo látek souvisejících s výrobním procesem. Riziko spojené s konzumací takto kontaminovaných potravin se sice považuje za nízké, nicméně dosud nebyl proveden takový výzkum, který by tuto otázku vědecky zcela objasnil."

Adeline Farrelly pokračovala: "Mají-li se spotřebitelé vyhnout nežádoucí kontaminaci z obalů, měli by se zejména při týdenních rodinných nákupech zajímat ne jen o etiketu - co daný produkt obsahuje, ale také o obal, v němž se prodává. Stále více Evropanů (87 % oproti 74 % z roku 2010) v průzkumech doporučuje sklo jako svůj nejoblíbenější obal pro potraviny a nápoje. Z toho je zřejmé, že spotřebitelé považují sklo za jeden z nejčistších a nejinertnějších materiálů".

Sklo je obalový materiál, který působí jako přírodní a nepropustná bariéra a nereaguje s potravinami ani nápoji. Ve Spojených státech je sklo jediným obalovým materiálem, který je americkým federálním Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv “všeobecně považován za bezpečný” neboli "GRAS"[1]. V roce 2011, když EU zakázala plastové kojenecké láhve s obsahem BPA[2], doporučila jako alternativu bezpečnou pro lidské zdraví právě sklo[3].

Evropská komise posiluje legislativu ohledně chemických sloučenin, které se mohou uvolňovat z potravinových obalů. Skleněné obaly vyhoví i těm nejpřísnějším požadavkům, jaké se kdy mohou objevit v evropských normách a nařízeních pro kontakt s potravinami, protože sklo je chemicky inertní, což znamená, že nereaguje s obsahem obalu a pro vnější kontaminanty je nepropustné.

[1] viz http://www.gpi.org/learn-about-glass/

[2] BPA je zkratka pro bisfenol-A, plastifikátor používaný při výrobě některých umělých hmot

[3] Směrnice ES 2011/8/EU